Quo vadis? Kam kráčíš?

Latinský název dnešního článku je známý z křesťanství či pera  Henryka Sienkiewicze a jeho  slavného historického románu. Český název vám pokládá otázku a tak se vás ptám: „Víte, kam kráčíte?“

Jste tady. Jako každý jeden z nás. Znáte svou cestu? Svůj cíl? Víte, co chcete? Nebo jako mnoho a mnoho dalších víte hlavně to, co nechcete? Většina se zaměřuje právě na to, co nechce. Nechci už bydlet v tomto bytě, nechci mít takové sousedy, nechci tu práci, která mě vyčerpává, nechci to staré auto. Nechci už být nemocný, závislý na tabáku, jídlu, pocitech či dokonce lidech.

Tak co tedy opravdu chcete? Nové auto, nový byt, nového partnera, cestu kolem světa? Zdraví, pohodu, klid a štěstí? Dobře, definujte to. Zaměřujte se na to, co si ve svém životě přejete. A pokud se toužíte někam posunout, je třeba vědět, kam. Dojít z bodu A do bodu B znamená si nejprve uvědomit, kde se nacházíte. Jaký je váš bod A? Ať je jaký je, je váš. Přijměte ho. Neodsuzujte, nezlobte se a buďte jen tiše vděčni za svou startovní pozici.

Pozici, ze které se můžete odrazit. Pro někoho pomyslné dno. Dno, které má ale pevný základ. Základ k odrazu. Tak tedy zvedněte hlavu, napřimte záda a pohleďte vzhůru. Co vidíte? Slunce? Skvělé. Mraky? Taky skvělé. Protože i ten mrak jednou odpluje a slunce znovu zazáří. Nikam neodešlo, prostě jen chvíli pobývá ve stínu.

Stejně tak jako vy, ze svého stínu vystoupí. Nebojte se tedy vykročit. Nikdo jiný to za vás neudělá. Ať už kráčíte kamkoliv, věřte svým snům. Věřte životu a především sami sobě. Kráčejte s hlavou hrdě vztyčenou, neklopte zrak a nedívejte se do země. Dno už znáte, tak co třeba mířit vzhůru?

Mějte na paměti svůj bod B. Víte, kde je? Protože když nevíte kam jdete, kam vlastně dojdete? Zcela jistě někam ano. Jak moc je obecné někam pro vás motivační a jak moc vás bude povzbuzovat na cestě? Budete snad výskat radostí a chvět se nedočkavostí, že jdete někam? Nu, pokud máte rádi překvapení a zvláště ta radostná, neradostná asi nechcete, že, tak možná budete chvilkově natěšeni.

Ale na vaší cestě se radostné pocity dostaví s vizualizací místa, na které se opravdu moc těšíte. Těšíte se, co uvidíte, co zažijete. Těšíte se tak, že už tam chcete být.

Užíváte si každé chviličky, každého kroku, které vás k vysněnému cíli přibližují. Jste zase o kousek blíž! Možná občas sejdete z cesty a pak se na chvilku proměníte na malé dítě a jeho bezradně známé: „Kdy už tam budem?“

To je ale úplně v pořádku. Stejně jako jaro střídá zimu a den noc, střídají se chvilky pohody a nepohody. Co je důležité? Uvědomit si, že vše se vyvíjí a žádná situace není napořád. Že i toto pomine, jak jsem již psala ve svém článku Vidíš slunce?

S uvědoměním, že nic netrvá věčně, se mění i přístup k situacím, prožíváme je mnohem lehčeji a chvíle pohody převyšují ty druhé.

Tak tedy kráčejte tím svým správným směrem a užívejte si cesty, protože i cesta je cíl. A jaký že jen ten správný směr? Ten, ve kterém se budete cítit lépe a radostněji. Směr, ze kterého se vám nebude chtít odbočit, protože na něm budete zažívat to, proč jste sem přišli. Budete šťastni.

Přeji vám hodně štěstí na vaší cestě!

Článek na podobné téma je například Vy jste ta hvězda. Tak koukejte zářit 🙂

Pro ještě větší dávku motivace si můžete stáhnout moji e-knihu či audio-knihu DETOXIKACE MYSLI 7 klíčů k duševní rovnováze

 

„Miluji život a učím to i své čtenáře. V mých knihách předávám rady, jak se odrazit ode dna, jak překonat vztahovou závislost, sociální fobii a jak díky změně myšlení, relaxaci a přijetí sebe sama vykročit na vlastní cestu ke štěstí.” Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.