Ujel vám vlak?

Ne, nebojte se, rozhodně zde nechci psát něco ve smyslu toho, že vám ujel vlak a jste už jaksi za zenitem. Teď mě vlastně napadá, co znamená být za zenitem? Přirovnání asi známe téměř všichni, ale dosud jsem vůbec nepřemýšlela nad tím, co vlastně zenit je. Tak i pro vás zvídavé přikládám citaci z wikipedie: „Zenit (nadhlavník) je v astronomii bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem.“ Takže když jsme za zenitem, jsme vlastně kde?

Ale my nejsme za zenitem, nám pouze ujel vlak. Nebo metro. Nebo tramvaj. Nebo cokoliv dalšího, co ujet může a ani se nemusí jednat o dopravní prostředek. Co v tu chvíli děláte? Máte stres z toho, že se dostáváte do skluzu, že něco nestihnete? Vytváříte si v mysli příběh, co vše se může ještě stát?

Stalo se to jistě každému z nás. Povím vám jeden můj příběh. Byla jsem vyslána na služební cestu. Měla jsem jet se služebním autem do Německa, před sebou nějakých 600 kilometrů.

Ráno jsem ale nenastartovala, motor se ani neotočil. Nikde nikdo, vrátila jsem se domů a začala obvolávat autoservisy. To už jsem ale byla poněkud nervózní, protože bylo jasné, že na místě nebudu včas a cesta byla opravdu dlouhá. Pracovník servisu přijel brzy, vytáhl startovací kabely a zkoušeli jsme nastartovat, což se nepodařilo. Měla jsem obsahově silnější vůz. Pán byl ale velmi ochotný, řekl, že služební auto vrátí a přijede se svým vlastním.

Trochu jsem se bála, že už ho neuvidím. Ale přijel s audinou a po chvíli předávání energií motor naskočil. Nabrala jsem asi dvouhodinové zpoždění. Zpoždění, které mi možná zachránilo život. Po půl hodině jízdy po dálnici jsem byla svedena do jednoho jízdního pruhu. Míjela jsem velkou hromadnou nehodu, které jsem mohla být účastníkem. Ještě teď mě mrazí. Proč jsem nemohla vyjet včas? Kdo nebo co mě zadrželo? Ať se stalo cokoliv, děkuji za to. Co se vlastně stalo?

Nestihla jsem ve stanovém čase dojet z bodu A do bodu B. Byla jsem nervózní a reagovala jsem jako většina z nás. Spěchem a špatnou náladou. K čemu došlo, jsem pochopila až zpětně. Pak teprve jsem projevila vděčnost, radost a lásku. Silně jsem vnímala, že mne cosi zastavilo.

A dnes? Dnes už beru věci tak, jak jsou. Něco mi ujede? Něco se vyvíjí úplně jiným směrem a už vůbec ne plánovaným? Občas je fajn pustit otěže vůle a řízení, kontroly nad situací a sám nad sebou. Prostě jen tak být. Netlačit na pilu a důvěřovat. Stejně nemůžeme ovlivnit vše, co se nám děje. Můžeme pouze ovlivnit to, jak situaci vnímáme, jak s ní nakládáme a jaké z ní máme pocity.

Přítomná mysl

Další čtení pro vás? Kousek motivace? Jak si užívat života? Vnímat jeho krásy? Stáhněte si zdarma eBook >>> DETOXIKACE MYSLI 7 klíčů k duševní rovnováze 

„Miluji život a učím to i své čtenáře. V mých knihách předávám rady, jak se odrazit ode dna, jak překonat vztahovou závislost, sociální fobii a jak díky změně myšlení, relaxaci a přijetí sebe sama vykročit na vlastní cestu ke štěstí.” Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.